Béčko podruhé za sebou hrálo doma. Tentokrát jsme na domácím hřišti přivítali deváte Chocerady, které mají v tabulce o dva body méně než my. Zápas to byl divácky zajímavý. Jeden z fanoušků ho nazval „Festivalem zahozených šancí“. Ovšem ten, kdo zahazoval šance především byl hlavně náš soupeř. V průběhu prvního poločasu čelil náš brankář minimálně šesti samostatným únikům, kdy hráč soupeře běžel sám na naši bránu. V této disciplíně byl náš gólman naprosto famózní a ani jednou neinkasoval. Většinu pokusů chytil, a když už byl překonán, tak míč mířil mimo branku. Naopak v 16.min se na druhé straně parádně trefil Vojkůvka a vedli jsme 1:0. Stejnou mincí odpověděl i choceradský Jakub Čejka, který ve 33.min dělovkou z dálky neméně krásným gólem vyrovnal na 1:1.
Druhý poločas už byl před naší brankou o poznání klidnější. Trenér Maršíček udělal v průběhu prvního poločasu mnoho změn na postu středních obránců, ale jediná změna, která skutečně zafungovala byla až po přestávce, kdy se do středu obrany postavil Lukáš Maršoun. Přesto v 63.min šel soupeř do vedení, když se hlavou prosadil Tomáš Kadlec. Nutno ale vyzdvihnou parádní centr z kopačky Romana Filipa. Když se to takto zahraje, je to téměř neubránitelné. Ovšem vedení soupeře mělo jepičí život, neboť o dvě minuty později Roman Vojkůvka vyrovnal na konečných 2:2. V závěrečných 20-ti minutách jsme měli šance hlavně my a mohli jsme otočit výsledek zápasu v náš prospěch, ale vzhledem k průběhu první půle si troufám tvrdit, že bod z tohoto utkání je pro nás „zlatý“.
Více foto ze zápasu najdete zde: https://eu.zonerama.com/rublic/Album/11291052
Zápis o utkání najdete zde:
