Většina mých hodnocení se točí kolem nízkého počtu hráčů, a s tím spojené problémy, které opakovaně řešíme před utkáním. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Oproti čtvrtečnímu utkání se navíc ještě omluvil Matyáš Mikulanda, který dal opět přednost mladším žákům a pro nemoc jsme nemohli počítat ani s Martinou Kačírkovou. Naší spásou se tak stala 11-ti letá holčina, která je sice registrována v Praze, ale z důvodů malého zápasového vytížení nás požádala o možnost s námi sehrát několik přátelských utkání. Díky vstřícnosti soupeře, který souhlasil s tím, aby Týnka za nás nastoupila už v tomto utkání, tak jsme nakonec zápas mohli odehrát. Zpočátku jsme hráli pouze ve čtyřech, a průběhu zápasu nám hosté ještě jednoho hráče půjčili, za což jim patří velké dík.

Utkání bylo od začátku velmi vyrovnané. Velkou zásluhu na tom měla právě nová hráčka v našem dresu, která je velmi šikovná, a hrála s velkou chutí. Současně ale měla její přítomnost i velmi pozitivní vliv na výkony ostatních spoluhráčů. Nejvíce to bylo vidět na hře Honzíka Rubliče, který po delší době odehrál solidní zápas, a i on se konečně dočkal zasloužené pochvaly.

Po prvním poločase bylo skóre vyrovnané 2:2. Na 1:1 vyrovnával Marek Krejčík a o chvilku později se poprvé v nespeckém dresu trefila i Týnka, která otočila na 2:1 pro nás. Ve druhém poločas jsme šli ještě jednou do vedení to ve chvíli, kdy se trefil Dominik Burger. Tento stav sice do konce zápasu nevydržel, neboť hosté nejprve vyrovnali a v závěru přidali ještě jednu branku, ale i tak to nic nemění na tom, že jsem měl po zápase dobrý pocit a věřím, že to tak cítili i ostatní.

Více foto ze zápasu najdete zde: https://www.zonerama.com/rublic/Album/7804086