Ve 4.kole přivítali starší žáci na domácím hřišti v Čerčanech Sokol Maršovice. Po 70-ti minutách hry zůstalo svítit na světelné tabuli konečné skóre 1:4 ve prospěch hostujícího týmu.
Hodnocení zápasu včetně fotografií převzato z webu TJ Slavoj Čerčany
V nevlídném, již v podstatě podzimním počasí odehráli žáci Nespek a Čerčan svůj druhý domácí zápas, tentokrát proti týmu Maršovic. Bohužel se zdá, že stejně jako naši dorostenci, budou v domácím prostředí snadnou kořistí.
Zápas nezačal vůbec špatně, od začátku jsme rozhodně nebyli horším týmem, ba naopak jsme měli o něco víc ze hry. Bohužel se naši mírnou převahu podařilo přetavit pouze v jednu branku Šimona Bouši z 15. minuty. Hned po pěti minutách jsme ale dostali smolnou branku z ojedinělé šance soupeře a začínalo se od začátku. Celý poločas jsme měli mírný tlak a i několik dalších šancí, které ale pohříchu končily střelami mimo zařízení. Soupeř se kromě své vstřelené branky k ohrožení našeho brankáře více méně nedostával. Do kabin se tedy šlo za smírného výsledku 1:1.
Hned po přestávce jsme měli být varováni kvůli ofsajdu neuznaným gólem soupeře, ale nestalo se. Netrvalo dlouho a dostali jsme regulérní branku a dá se říct, že od té doby už jsme se vezli. Obraz hry se naprosto změnil. Soupeř ohrožoval naši branku snad z každé akce, několikrát nastřelil břevno nebo tyč a je jen zásluhou našeho brankáře, že skóre nenarůstalo ještě rychleji. Je třeba říct, že vzhledem k absenci našeho prvního brankáře, stál v bráně hráč z pole a i když poslední gól byl jeho, tak chytil i několik vyložených šancí a rozhodně nezklamal.
Naše hra se sice zcela nezhroutila, ale k míči jsme se dostávali jen málo a když, rychle jsme ho ztráceli. Soupeř do druhého poločasu nastoupil silně namotivován a nám naopak zápal do hry čím dál tím víc chyběl. Většina našich hráčů po ztrátě balónu přestávala hrát a nechávala obranu na holičkách. Snad jediný, komu z našeho týmu nebyl osud zápasu úplně fuk, byl kapitán Šimon Bouša, který se i bez podpory spoluhráčů snažil neúnavně útočit, ale proti zkonsolidované obraně soupeře neměl moc šancí. Nejen kvůli vstřelené brance, ale hlavně díky svému přístupu ke hře byl jasně nejlepším hráčem zápasu našeho týmu. Přísnější měřítko kromě něj a brankáře snesl snad už jen Filip Pištěk, který také bojoval, ale kvůli svému věkovému a váhovému handicapu se prosazoval jen ztěžka. Filip do týmu přišel před sezónou z přípravky Nespek a přeskočil tak vlastně jednu věkovou kategorii. Je třeba říct, že s výraznou změnou role v týmu (protože v přípravce patřil ke klíčovým ofenzivním hráčům) se vyrovnává se ctí a snaží se uplatnit i zde, mezi o dost staršími hráči, i když to samozřejmě není jednoduchá situace.
V dalším průběhu zápasu jsme dostali ještě dvě branky a skóre se zastavilo na nelichotivém čísle 1:4. Bohužel se ukázalo, že dosavadní postavení soupeře v tabulce bylo způsobeno spíše těžkými protivníky v prvních dvou kolech a Maršovice zápas doslova vybojovaly ve svůj prospěch. Náš tým se, stejně jako dorost, dostal do situace, kdy pro něj domácí prostředí začíná být nevýhodou. Skóre z domácích zápasů 2:9 je dostatečně výmluvné.
Další zápas hrajeme příští týden v neděli v Kondraci se spojeným týmem Kondrace a Miřetic, který v tuto chvíli vede neúplnou tabulku soutěže. Jeho obrana rozhodně nepatří (stejně jako naše) k nejpevnějším, ale útok mají o poznání produktivnější než my. Snad se tedy povede navázat na povedený venkovní zápas v Chotýšanech a soupeře alespoň potrápíme.
