Chtěl bych hrát v popředí tabulky, říká Novotný

Nespeky – Fotbalisté Sokola Nespeky se připravují na další sezonu I. B třídy a po loňském hektickém jaru, kdy se jim moc nedařilo, ale nakonec skončili na šestém místě, by chtěli na umístění v „benešovské“ skupině navázat. „I s ohledem na kádr, bych si přál hrát v popředí tabulky,“ říká trenér Petr Novotný před začátkem sezony.

Šesté místo je myslím solidní, i když 37 bodů dosáhla ještě další tři mužstva. Na podzim jsme získali 21 bodů a jak s počtem bodů, tak s předvedenou hrou jsem byl spokojený. Cíl pro jaro byl navázat na výkony z podzimní části a pokusit se získat i stejný počet bodů. To se nepovedlo a s 16 body a hlavně s předvedenou hrou, spokojený nejsem. Zahráli jsme kvalitně ve čtyřech možná v pěti zápasech, což je málo.

Po první jarní výhře nad Sedlcem-Prčice přišly tři kruté porážky od Chotýšan, Jesenice a Kouřimi a Vy jste zvažoval odchod. Mužstvo nefungovalo, tak jak mělo a dostávalo se pomalu do sestupových vod. Jak Vám bylo po těle?

Vstup do jarní části nám vyšel, když jsme jasně přehráli doma Sedlec. Sebevědomí nám nahlodalo utkání v Chotýšanech, které měly v té době pouze 10 bodů a kdyby nás neporazily ,tak by to bylo pro ně zlé. Po zápase jsme cítili s hráči křivdu. Na druhou stranu jsem viděl Chotýšany na jaře ještě ve dvou zápasech a musím uznat ,že si záchranu zasloužily. Následně přišel první velký propadák doma s Jesenicí, po které jsem chtěl se vším praštit. V hlavě jsem měl ještě poslední domácí utkání na podzim s Kostelcem, které skončilo stejným výsledkem a bylo to jak přes kopírák. V týdnu se emoce trochu uklidnily, promluvil jsem si z hráči, své úmysly jsem přehodnotil a pokračoval dál. To jsem ale netušil, jak vše dopadne v Kouřimi, zvláště po prvním poločase, kde jsme sice prohrávali, hra však nebyla špatná, ale neproměňovali jsme šance. Ve druhém poločase přišly hned z kraje dvě individuální chyby a bylo vymalováno. Poté bylo mužstvo absolutně dole, hlavně psychika hráčů byla na bodu mrazu. Nebylo to lehké období, ale věřil jsem, že se vše v dobré otočí.

Sice jste porazili Chocerady, ale následně prohráli v Ratboři a doma se Zbraslavicemi. To už začal být situace pro vás kritická, navíc vražedný los před Vámi.

Po výhře s Chocerady bylo stále znát, že mužstvo není ještě ze všeho venku a kluci vše mají stále v hlavách. To se potvrdilo v Ratboři, kde nás v podstatě již sestupující mužstvo zaslouženě porazilo. Doma se Zbraslavicemi, kde jsme prohráli, přišel zlom asi ve 20. minutě, kdy jsem poslal na hřiště Martina Buriana, na kterého jsem čekal od poloviny října loňského roku, když se zranil v Poříčí. Od tohoto momentu jsem začal vidět, jak jde mužstvo opět nahoru. Následující zápasy, ale vzbuzovaly určitě respekt.

Na koho jste v těchto kritických chvílích sázel?

Určitě na zkušené kluky, na kostru mužstva a věřil jsem, že druhý poločas se Zbraslavicemi je takový mustr, kterého se musíme držet.

Nečekanou výhrou v Říčanech se mužstvo nastartovalo, tři body v derby s Poříčím a následně v Tuchorazi vám zajistilo tři kola před koncem jistotu pro další ročník I. B třídy. Spadl Vám balvan ze srdce?

Před jarní částí jsem výboru oznámil, že po sezoně u mužstva končím. Před utkáním v Říčanech jsem hráčům oznámil, že ještě nejsem stoprocentně rozhodnutý a jediné, co by mě dokázalo přesvědčit, jsou výkony a výsledky. Tím jsem si na sebe ušil bič, ale na druhou stranu jsem byl opravdu rád, jak se najednou vše otočilo. V Říčanech to byl nejlepší výkon na jaře. Hra měla hlavu a patu, nechyběl důraz v osobních soubojích, bojovnost a fotbalovost. Přesně to, co nám chybělo v předešlých zápasech. Doma s Poříčím jsme na Říčany navázali, i když výkon nebyl tak úplně stejný, ale každopádně jsme byli opět psychicky silní, což jsme potvrdili i v Tuchorazi a a tři kola před koncem si zajistili zachování v soutěži. Za vítězství v Tuchorazi jsem některým hráčům dal volno a chtěl jsem dát prostor klukům, kteří na jaře většinou jen střídali. To se projevilo s Teplýšovicemi. Prohráli jsme, ale myslím si, že mužstvo kolegy Petra Chomáta bylo nejlepší, se kterým jsme na jaře hráli. S Kondrací jsme měli excelentní první poločas a nakonec jsme po strašném druhém poločase byli rádi za bod. V Kostelci jsme si nechali dát rychle tři góly, abychom pak začali hrát docela slušný fotbal.

Skupina D byla, kromě Kostelce u Křížků, hodně vyrovnaná a většina mužstev si nemohla být do posledních zápasů jistá, že se nenamočí do sestupových vod. Souhlasíte?

Určitě. Mužstva měla velké výkyvy stejně jako my. Někdo udělal sérii dvou tří zápasů, kdy prohrál nebo vyhrál, tabulka se neustále měnila hlavně uprostřed. Týmy ze spodní části tabulky začaly vyhrávat, až v předposledním kole byla druhým sestupujícím Kouřim a v posledním kole bylo známo třetí mužstvo ze spoda, které nakonec nesestupovalo.

Co se vám v Nespekách podařilo, naopak na co byste chtěl zapomenout a vyvarovat se toho v nové sezoně?

Podařilo se, že jsme měli po podzimu klid a neměli starosti. Myslím, že se povedla zimní příprava a že v kritických chvílích to nebylo o kondici. Určitě si cením toho, že jsem se domluvil před sezonou s brankářem Petrem Králíčkem na spolupráci. Ukazuje, že i ve 48 letech je pořád kvalitním gólmanem a že na věku nezáleží.

To co se nepodařilo, je určitě rozpačitá jarní část. Nevyrovnané výkony, vysoké porážky, kdy to kluci v zabalí a čekají na poslední hvizd rozhodčího. Chybí mi větší sebeobětování, srdíčko a zápal do fotbalu, to platí zvláště u mladých kluků.

Chtěl jste po sezoně odejít, ale nakonec jsme zůstal. Co rozhodlo?

Nechtěl jsem hlavně z časových důvodů pokračovat, ale nakonec jsem zůstal. Snažili jsme se s výborem přes léto mužstvo okysličit třemi nebo čtyřmi hráči a zvýšit konkurenci. To se povedlo na šedesát až sedmdesát procent. Přichází zkušený Jirka Maršoun, který mám i přes jeho věk pomůže, dále jednáme o příchodu Kamila Kulhavého a měl by dorazit útočník, o kterém zatím nechci mluvit, ale jsme již skoro domluveni. Pouštíme na hostování Kapra do Kamenice a Presla do Miškovic, skončil u nás Maslák.

Jak vypadá příprava Nespek na nový ročník v I. B třídě?

Začali jsme 19. července a trénujeme dvakrát týdně s víkendovými zápasy. S Podolím jsme remizovali 3:3, na domácím turnaji jsme byli druzí, se Strašnicemi vyhráli 5:2 a v generálce hrajeme v sobotu od 17 hodin se Stránčicemi.

S jakým cílem vstupujete do sezony, skupiny D, která příchodem votického béčka, Zdislavic a Sázavy se stane „Benešovskou“ (10 ze 14 týmů)?

Přál bych si hrát v popředí tabulky i s ohledem na kádr, ve kterém by se měla zvýšit konkurence.